Queer knihovna
Společnost pro queer paměť disponuje nejrozsáhlejší tematickou knihovnou, čítající přes 1000 knih, z nichž řada představuje cenné tisky nezastoupené v jiných knihovních fondech na území ČR, a přes 1000 výtisků periodik. Knihovna vznikala dvojím způsobem: buď vlastní akviziční činností, nebo odčleněním z archivních fondů či podsbírek.
Stav inventářů je k 1. 8. 2023
Společnost pro queer paměť zpřístupňuje také několik digitalizovaných dokumentů.
Poslední pokus obnovit v meziválečném Československu po několika zánicích časopis sexuální menšiny podnikl v září 1938 pod názvem Hlas přírody František Jelínek, autor první české monografie o homosexualitě (Homosexualita ve světle vědy, Praha 1924). Obdobně jako v případě Kostelníčkova Kamaráda (viz níže) však vyšlo pouze jedno číslo. Další časopis pro homosexuální komunitu se v Československu objevil teprve za 50 let a 5 měsíců.
Jediné vydané číslo časopisu Kamarád je unikátním dokladem o životě sexuální menšiny v meziválečném období v Brně. Časopis založil slovenský malíř Štefan L. Kostelníček (1900-1949), který v té době v Brně žil, a ruku v ruce s vydáváním časopisu mělo jít založení samostatného brněnského homosexuálního spolku. Oba projekty však kvůli náhlému Kostelníčkovu uvěznění brzy zanikly a později se již neobnovily.
Časopis sexuální menšiny vycházel v Československu s různými přestávkami v letech 1931-1938. Poté, co ke konci roku 1934 zanikl, jej v říjnu 1936 obnovil Vojtěch Černý. Podařilo se mu vydat sedm čísel (poslední 1. ledna 1937), poté bylo však vydávání zastaveno znovu. Z tohoto ročníku se do současnosti dochovalo v soukromých sbírkách pouze první číslo, ve veřejných sbírkách není zastoupen vůbec.
Elektronické vydání souboru čtyř samizdatových próz, které vznikly a byly šířeny v prostředí pražské gay komunity v rozmezí od 60. let do doby krátce po sametové revoluci. Hlavní osu cyklu tvoří texty „Lásky načerno“ a „Ozvěny pochybností“, další dva texty je volně rozvíjejí a obsahují také přesahy do novějších dob.
Součástí digitální knihovny jsou také dvě osobní vzpomínky Daniela Stirského a Ivo Procházky.
„No ne, počkejte, pane Štyrský, ….“ aneb vzpomínka na pana Kuchaře, kterého jsem měl rád
Queer knihovna
Společnost pro queer paměť disponuje nejrozsáhlejší tematickou knihovnou, čítající přes 1000 knih, z nichž řada představuje cenné tisky nezastoupené v jiných knihovních fondech na území ČR, a přes 1000 výtisků periodik. Knihovna vznikala dvojím způsobem: buď vlastní akviziční činností, nebo odčleněním z archivních fondů či podsbírek.
Stav inventářů je k 1. 8. 2023
Společnost pro queer paměť zpřístupňuje také několik digitalizovaných dokumentů.
Poslední pokus obnovit v meziválečném Československu po několika zánicích časopis sexuální menšiny podnikl v září 1938 pod názvem Hlas přírody František Jelínek, autor první české monografie o homosexualitě (Homosexualita ve světle vědy, Praha 1924). Obdobně jako v případě Kostelníčkova Kamaráda (viz níže) však vyšlo pouze jedno číslo. Další časopis pro homosexuální komunitu se v Československu objevil teprve za 50 let a 5 měsíců.
Jediné vydané číslo časopisu Kamarád je unikátním dokladem o životě sexuální menšiny v meziválečném období v Brně. Časopis založil slovenský malíř Štefan L. Kostelníček (1900-1949), který v té době v Brně žil, a ruku v ruce s vydáváním časopisu mělo jít založení samostatného brněnského homosexuálního spolku. Oba projekty však kvůli náhlému Kostelníčkovu uvěznění brzy zanikly a později se již neobnovily.
Časopis sexuální menšiny vycházel v Československu s různými přestávkami v letech 1931-1938. Poté, co ke konci roku 1934 zanikl, jej v říjnu 1936 obnovil Vojtěch Černý. Podařilo se mu vydat sedm čísel (poslední 1. ledna 1937), poté bylo však vydávání zastaveno znovu. Z tohoto ročníku se do současnosti dochovalo v soukromých sbírkách pouze první číslo, ve veřejných sbírkách není zastoupen vůbec.
Elektronické vydání souboru čtyř samizdatových próz, které vznikly a byly šířeny v prostředí pražské gay komunity v rozmezí od 60. let do doby krátce po sametové revoluci. Hlavní osu cyklu tvoří texty „Lásky načerno“ a „Ozvěny pochybností“, další dva texty je volně rozvíjejí a obsahují také přesahy do novějších dob.
Součástí digitální knihovny jsou také dvě osobní vzpomínky Daniela Stirského a Ivo Procházky.
„No ne, počkejte, pane Štyrský, ….“ aneb vzpomínka na pana Kuchaře, kterého jsem měl rád
SPQP
Společnost pro queer paměť, z. s.
queerpamet@queerpamet.cz,
datová schránka: y6hbkyt
IČO 02375486
Na Strži 1683/40, 140 00 Praha 4
SPQP
Společnost pro queer paměť, z. s.
queerpamet@queerpamet.cz,
datová schránka: y6hbkyt
IČO 02375486
Na Strži 1683/40, 140 00 Praha 4