Nudistický prvovýstup, 1985, inv. č. O-020
V roce 1983 vznikl Klub přátel Jardy Kastelána. Šlo především o recesistickou skupinu, ale také skupinu gay mužů a jejich přátel, podporovatelů a podporovatelek, kteří podnikali různé výlety po Česku a Slovensku. Kromě několika vodáckých a turistických výletů v Čechách podnikla v roce 1985 skupina také nudistický výstup na Velkou Fatru.
Příroda, turismus, tramping, camping, chataření a chalupaření se staly v dobách státního socialismu prostředím, kam se mohli queer jednotlivci a skupiny uchýlit, protože zde nebyl tak přísný dohled nad soukromím, jako v urbánním prostředí. Drtivá většina archivních fondů queer mužů, které Společnost pro queer paměť spravuje, obsahuje tento aspekt. Ať už ve formě fotodokumentace nebo písemných pramenů se ukazuje, že nejrůznější únik mimo města byl pro queer lidi, hlavně queer muže v této době zásadní alternativou. (lj)
Vyhnanci lásky (1929)
Patrně nejvýznamnějším a vůbec prvním dílem pro lesbickou tvorbu z období konce 20. let je román s názvem Vyhnanci lásky od Lídy Merlínové. Dílo vyšlo v roce 1929 v pražském nakladatelství Faun. Kratší román však autorka napsala pravděpodobně už v roce 1926, kdy jí bylo pouhých devatenáct let. Podle výpovědi z dopisu adresovanému příteli a českému autorovi Jiřímu Karáskovi ze Lvovic byla kniha napsána za pouhých čtrnáct dní a samotný její název inspirován vlastní Karáskovou básní „Vyhnancům lásky.“ Místo úvodního slova zaujímá na třetí stránce přípisek: „Všem kamenovaným!“. Kniha je tedy věnována všem lidem, kteří byli v minulosti stigmatizováni, vyhnáni na pomyslný okraj společnosti. Dílo je psáno v er-formě, hlavními postavami jsou Tetua Chaltrai, pocházející z dálného východu, a Helena Kazdová, československá herečka, která působí u pražského divadla. Tetua je dědičkou nemalého jmění, hodně cestuje po světě, studuje a při návštěvě divadelního vystoupení se do Heleny na první pohled zamiluje. Po několika nesmělých pokusech o seznámení se Tetua odhodlá pozdravit Helenu v baru. Obě ženy si padnou do oka a jejich přátelská setkání postupně překlenou v milostný vztah, který se však neobejde bez životních překážek, a v závěru smutného konce. (dv)
Erotické povídky o láskách absurdních (1933)
Lesbická autorka Lída Merlínová je autorkou díla Erotické povídky o láskách absurdních. Kniha obsahuje celkem osm povídek a po neúspěšném udání v jednom olomouckém nakladatelství vyšla v soukromém tisku. Většina povídek je určena obdivu k ženám, nebo se přímo zabývá lesbickou láskou a sexualitou. Zde autorka vystupuje buď sama za sebe, nebo na sebe jakožto vypravěč přebírá mužskou roli. Jedna z povídek s názvem Ze soboty na neděli: Homosexuální příběh se poté zabývá intimitou a erotickým aktem mezi spolubydlícími Charliem a Janem. Jiná povídka s názvem Kikiriki-í!! vypráví o erotických praktikách jistého muže. Pro lesbickou tvorbu je poté reprezentativní povídka s názvem Felicitas. Obsah povídek je svou formu naturalistický a explicitní, povětšinou s jednoduchou zápletkou, jako to u příběhů tohoto typu bývá. Merlínová se zde více soustředí na popis sexuálních aktů mezi lidmi, věnuje se tak kráse i ošklivosti jejich těl a gest. (dv)
Queer rodina aneb odkud přišel Lojza
Tématem Prague Pride v roce 2024 je RODINA. Ať už pokrevní či zvolená. Řada předmětů ve sbírkách se pojí právě s těmi zvolenými rodinami, společenstvími tvořenými blízkými vztahy lidí, které plně nahrazovaly pokrevní příbuznost. Queer lidé si zvolené rodiny v minulosti museli vytvářet často proto, že s nimi vlastní rodiny zpřetrhaly kontakty, nebo proto, že zakládat stejnopohlavní partnerství a rodičovství nebylo respektovanou a možnou volbou. Fotografie je z pozůstalosti Antonína Bartoše, z níž se nám také dochovala ikonická biskvitová soška, přezdívaná Lojza, o které zase příště. (lj)
